Obsah

KMD 2015/2016

První letošní akce Klubu mladých diváků proběhla záhy po zahájení nového školního roku, a to v pondělí 7. září. Jako vždy jsme návštěvu divadla spojili se zajímavou exkurzí. Tentokrát jsme byli na Mezinárodním letišti Václava Havla v Ruzyni. Prohlídku jsme zahájili u Terminálu 3, tedy na „starém letišti“. Nejprve jsme museli projít bezpečnostním rámem, aby nikdo neměl u sebe žádné předměty, které nejsou v souladu s bezpečnostními předpisy letiště. Hned poté jsme nasedli do autobusu, který nás vozil po celém areálu letiště. Měli jsme možnost vidět z blízka několik letadel, která přistávala a odlétala z letiště. Průvodce nám vždy řekl, o jaké letadlo se jedná, které letecké společnosti patří, odkud přilétlo nebo naopak kam odlétá. Viděli jsme také, co se děje po příletu letadla, jak cestující vystupují, jak jsou vykládána zavazadla nebo náklad apod. Během této exkurze jsme měli jedinečnou možnost poznat zákoutí letiště, kam se jen tak obyčejný člověk nedostane. Po krátkém rozchodu v nákupním středisku Atrium Flora jsme zamířili do Žižkovského divadla Járy Cimrmana, kde na nás již čekali herci souboru Aqualung s hrou Muži ve zbrani. Předlohou pro toto divadelní představení byla stejnojmenná kniha anglického spisovatele Terry Pratchetta z cyklu Zeměplocha. Zeměplocha je fiktivní svět ležící na hřbetě želvy plující vesmírem. Žijí v něm trpaslíci, trollové, šlechta, vlkodlačice, upíři a další. A právě zde se odehrává náš příběh. A vše začíná zločinem. Vyšetřování vraždy významného člena komunity ankh-morporských trpaslíků vede členy Městské hlídky v čele se Samuelem Elániem postupně ke zjištění, že z muzea v Cechu vrahů se ztratil významný a vysoce nebezpečný artefakt - střelná zbraň (ručnice) podobná dnešním puškám (v prostředí Zeměplochy se jedná o nevídanou věc, vrcholem válečné techniky jsou zde samostříly). Postupně vychází najevo, že zbraň má zhoubný vliv na svého majitele - nutí ho k zabíjení lidí, kteří mu jakkoliv překážejí v jeho (klidně i mírumilovných a nezávadných) cílech. Vrazi jsou v jistém smyslu tedy sami oběťmi moci tohoto vynálezu. Městská hlídka navzdory mnoha překážkám, včetně všeobecné neúcty a politického tlaku na zametení celého případu pod stůl, nakonec vše úspěšně vyřeší. Toto představení je zároveň poctou autorovi knižní předlohy, který v březnu 2015 zemřel.

Podruhé jsme se v tomto roce vydali za kulturou do Prahy v úterý 24. listopadu. Tentokrát jsme navštívili hned dvě divadla. Nejprve jsme totiž byli na prohlídce historické budovy Národního divadla. Měli jsme možnost si prohlédnout naše nejznámější divadlo od sklepních prostor, kde jsou umístěny základní kameny, přes hlediště, jeviště, foyer až po ochoz na střeše Národního divadla. Po rozchodu v nákupním centru Palladium jsme navštívili Divadlo Hybernia. Netradiční představení s názvem The Loser(s) spojuje akrobacii, prvky nového cirkusu, mluvené slovo a současný tanec. Akrobati bez jištění předváděli dech beroucí čísla, při nichž diváci mohli mít strach o jejich život, zejména pak o vzduchem létající akrobatku. Projekt vznikl ze spolupráce jednoho ze členů artistického dua DaeMen (vítěz prvního ročníku televizní reality show Česko Slovensko má talent) Petra Horníčka a úspěšného choreografa i pedagoga současného tance Jarka Cemerka. Důležitou složkou představení je hudba v podání Ondřeje Havlíka alias DJ. En.dru. Základní téma inscenace jsou vztahy mezi mužem a ženou, boj o lásku, vzplanutí a odlišné světy ženského a mužského prvku.

Činnost Klubu mladých diváků se nezastavila ani v zimě. Jeho třetí akce proběhla v pátek 12. února. Jako vždy jsme návštěvu našeho největšího města spojili s návštěvou další kulturní zajímavosti. V tomto případě to bylo Národní technické muzeum. Po rozchodu v obchodním centru Palladium jsme zamířili do nedalekého Divadla v Dlouhé, kde se nám tamější herci pokusili přiblížit ve hře „Souborné dílo Williama Shakespeara ve 120 minutách“ tohoto anglického spisovatele zcela netradiční formou. Život a dílo Williama Shakespeara se od jeho smrti v roce 1616 staly předmětem mnoha otázek. Protože dnes lidé nemají čas se těmito otázkami zabývat, tři herci (Miroslav Táborský, Jan Vondráček a Martin Matejka) sehráli všech 37 her a 154 sonetů velkého dramatika pouze ve 120 minutách. Američtí autoři scénáře a zároveň představitelé všech rolí Jess Borgeson, Adam Long a Daniel Singer uvedli tuto hru v premiéře 9. června 1987 v Kalifornii, evropskou premiéru měla v březnu 1992 v londýnském West Endu a od té doby je s úspěchem hrána po celé Evropě. V České republice se jako první divadelní scéna rozhodlo inscenovat toto netradiční představení Divadlo v Dlouhé. Herci se pokusili ilustrovat autorovu genialitu pomocí současných kulturních fenoménů. A tak jsme viděli Othella v rapovém vydání, nejbrutálnější Shakespearovu hru Titus Andronicus jako televizní show o vaření nebo Macbetha ve skotských sukničkách. Autoři nezapomněli ani na další slavné tragédie jako např. Romeo a Julie nebo Hamlet. Nechyběly ani autorovy antické tragédie (Julius Caesar či Antonius a Kleopatra) a všechny jeho komedie. Celé představení bylo komediálně laděnou divadelní poctou velkému dramatikovi.

Čtvrtá a zároveň poslední akce letošního KMD nás zavedla do našeho hlavního města v pátek 13. května. Nejdříve jsme se vydali lanovkou na Petřín. Zde jsme vystoupali po 299 schodech na zdejší rozhlednu a pak jsme se pobavili v Zrcadlovém bludišti. Dolů nás opět dovezla lanovka. Po rozchodu v Nákupním centru My Národní a Obchodním centru Quadrio jsme pokračovali do nedalekého Divadla ABC. Protože loni uplynulo 110 let od narození dvou velikánů českého divadla, Jiřího Voskovce a Jana Wericha, připravil tamější soubor představení na jejich počest. Dnešní Divadlo ABC navíc sídlí ve stejných prostorách jako někdejší Osvobozené divadlo, tedy v sále domu U Nováků. Inscenace byla holdem nespoutané hravosti V+W, přiblížila dnešním divákům principy a kořeny jejich tvorby a také vyvrátila některé zažité představy o tom, jak Osvobozené divadlo fungovalo. To vše se odehrávalo formou revue, tedy žánru, který byl dvojici V+W tolik vlastní. Nedílnou součástí představení byl specifický inteligentní humor dvojice Voskovec+Werich, řada písní Jaroslava Ježka ve zcela nových aranžích a nechyběly ani taneční výstupy, které ke každé revui neodmyslitelně patří. Hudební komedie mapovala celou předválečnou spolupráci této legendární dvojice.