Obsah

Žákovská samospráva

Žákovská samospráva nabízí prostor pro zapojení žáků do života školy. Žáci pracující v samosprávě jsou vedeni k zodpovědnosti, aktivitě a spolehlivosti. Přijímají rovněž spoluodpovědnost za dobré školní klima, dostávají příležitost se o něco postarat, pomáhají organizovat školní akce a projekty, podílejí se na komunikaci mezi žáky a učiteli a formulují podněty, návrhy a přináší řešení konkrétních problémů.

Žáci 4.-9. třídy si zvolí na začátku školního roku ze svého středu dva zástupce. Z nich je vytvořen dvanáctičlenný Žákovský parlament. Jeho členové si pak na své první schůzce zvolí po jednom zástupci z každé třídy do Žákovské rady a zároveň vyberou předsedu Žákovské rady a zapisovatele. Předseda poté řídí schůzky Žákovského parlamentu a Žákovské rady a je odpovědný za činnost samosprávných orgánů učitelům-konzultantům. Předseda také zastupuje žákovskou samosprávu při jednání s vedením školy a dalšími subjekty. Zapisovatel vyhotovuje z každého zasedání zápis. Členové Žákovského parlamentu, Žákovské rady a její předseda a zapisovatel jsou voleni na jeden školní rok. 

Schůzky Žákovského parlamentu a Žákovské rady se konají v pravidelných časových intervalech a nebo podle potřeby. Během nich mají všichni možnost předkládat návrhy a připomínky, společně o nich diskutovat a zvažovat potřebná opatření. Členové se tak učí naslouchat promluvám druhých, přiměřeně na ně reagovat, zapojovat se do diskuze a vhodně argumentovat. Během schůzek zvolení zástupci také získávají a třídí informace, které pak prezentují svým spolužákům během třídnických hodin. Na činnost žákovské samosprávy dohlíží učitelé-konzultanti, kteří se účastní všech zasedání.

___________________________________________________________________________________________________________________

Složení Žákovského parlamentu ve školním roce 2018/2019

Zástupci tříd

  • 4. třída Monika Červenková, Mikuláš Hromas
  • 5. třída Tomáš Kupsa, Markéta Mastíková
  • 6. třída Hana Hospergrová, Barbora Kopecká
  • 7. třída Pavlína Kupsová, David Vršťala
  • 8. třída Filip Hašek, Vít Hromas
  • 9. třída Zdeněk Cirhan,Tereza Chvojková 

Předseda Žákovského parlamentu: 

Zástupce předsedy: 

Učitelé konzultanti: Kamila Horálková, Martin Limburk, Monika Mendová


Složení Žákovského parlamentu ve školním roce 2017/2018

Zástupci tříd

  • 4. třída Sára Burková, Tomáš Kupsa
  • 5. třída Barbora Kopecká, Kristýna Mendová
  • 6. třída Vít Váňa, David Vršťala
  • 7. třída Filip Hašek, Vít Hromas
  • 8. třída Šimon Fiala, Tereza Chvojková
  • 9. třída Pavel Holada, Jan Smítka

Předseda Žákovského parlamentu: Filip Hašek

Zástupce předsedy: Vít Hromas

Učitelé konzultanti: Hana Früblingová, Kamila Horálková, Monika Mendová 


Členové Žákovského parlamentu 2016/2017

Zástupci tříd

  • 4. třída Tobiáš Halama, Vojtěch Veselý
  • 5. třída Matyáš Horáček, David Vršťala
  • 6. třída Filip Hašek, Vít Hromas
  • 7. třída Šimon Fiala, Tereza Chvojková
  • 8. třída Lucie Kadlečková, Marie Ralbovská
  • 9. třída Michal Kudyn, Štěpán Neděla

Učitelé konzultanti: Hana Früblingová, Kamila Horálková, Monika Mendová


Členové Žákovského parlamentu ve školním roce 2015/2016

Zástupci tříd

  • 4. třída Josef Dušek, David Vršťala
  • 5. třída Kateřina Šramotová, Veronika Vargová
  • 6. třída Jakub Fotr, Tereza Horáčková
  • 7. třída Lucie Kadlečková, Matěj Kořínek
  • 8. třída Michal Kudyn, Štěpán Neděla
  • 9. třída Eliška Plešavská, Simona Plešavská

Předsedkyně Žákovského parlamentu: Eliška Plešavská

Zástupkyně předsedkyně: Simona Plešavská 

Učitelé konzultanti: pí uč. Monika Mendová, pí uč. Kamila Horálková, p. uč. Jan Balšánek


Členové Žákovského parlamentu ve školním roce 2014/2015

Zástupci tříd

  • 4. třída – Ondřej Horálek, Tereza Jeřábková
  • 5. třída – Jakub Fotr, Jaroslav Müller
  • 6. třída – Jan Kulík, Denisa Limburková
  • 7. třída – Štěpán Neděla, Michal Kudyn
  • 8. třída – Josef Morkus, Vojtěch Kahoun
  • 9. třída – Jan Marvan, Vojtěch Jeřábek

Předseda: Jan Marvan

Zástupce předsedy: Josef Morkus

Učitelé-konzultanti: Pavla Krucká, Martin Limburk


Složení Žákovského parlamentu ve školním roce 2013/2014

Členové Žákovského parlamentu

  • 4. třída Jaroslav Müller, Šimon Neděla
  • 5. třída Jan Kulík, Nikola Štiková
  • 6. třída Barbora Doubová, Štěpán Neděla
  • 7. třída Simona Plešavská, Michal Šilboch
  • 8. třída Dominik Chvojka, Karel Matzner
  • 9. třída Milan Kořínek, Jana Svobodová

Předsedkyně Žákovské rady: Jana Svobodová

Zástupce předsedkyně: Dominik Chvojka

Učitelé-konzultanti: Mgr. Pavla Krucká, Mgr. Martin Limburk


Složení Žákovského parlamentu ve školním roce 2012/2013

Členové Žákovského parlamentu

  • 4. třída Jan Kulík, Denisa Limburková
  • 5. třída Milan Brož, Štěpán Neděla
  • 6. třída Marie Dušková, Veronika Šimková
  • 7. třída Dominik Chvojka, David Kopecký
  • 8. třída Jana Svobodová, Kristýna Šmolíková
  • 9. třída Kateřina Čermáková, Markéta Drážková

Předsedkyně Žákovské rady: Markéta Drážková

Zástupkyně předsedkyně: Jana Svobodová

Učitelé-konzultanti: Petr Dymák, Pavla Krucká


Složení žákovské samosprávy ve školním roce 2011/2012

Členové Žákovského parlamentu

  • 4. třída Štěpán Neděla, Monika Vargová
  • 5. třída Veronika Fialová, Veronika Šimková
  • 6. třída Dominik Chvojka, Darek Vrňák
  • 7. třída Jana Svobodová, Kristýna Šmolíková
  • 8. třída Kateřina Čermáková, Markéta Drážková
  • 9. třída Jitka Vávrová, David Vopálka

Předsedkyně Žákovské rady: Markéta Drážková

Zástupkyně předsedkyně: Jana Svobodová

Učitelé-konzultanti: Petr Dymák, Pavla Krucká

Složení žákovské samosprávy ve školním roce 2011/2012


Složení žákovské samosprávy ve školním roce 2010/2011

Členové Žákovského parlamentu

  • 4. třída Veronika Šimková, Josef Morkus
  • 5. třída Vojtěch Jeřábek, Jan Marvan
  • 6. třída Olga Štollová, Daniel Kratochvíl
  • 7. třída Markéta Drážková, Jakub Svoboda
  • 8. třída Jitka Vávrová, Petr Málek
  • 9. třída Radim Douba, Jan Frajt

Předsedkyně Žákovské rady: Markéta Drážková

Zástupce předsedkyně: Petr Málek

Zapisovatelka: Jitka Vávrová

Učitelé-konzultanti: Olga Mládková, Petr Dymák


Žákovská samospráva ve školním roce 2009 / 2010

Členové Žákovského parlamentu 

  • 4. třída Vojtěch Brož, Michal Glückselig
  • 5. třída Štěpán Černický, Olga Štollová
  • 6. třída Markéta Drážková, Petr Dušek
  • 7. třída Petr Málek, Jitka Vávrová
  • 8. třída Martin Janouš, Anna Olišarová
  • 9. třída Markéta Vinšová, Tomáš Voslář

Členové Žákovské rady 

  • 4. třída Michal Glückselig
  • 5. třída Štěpán Černický
  • 6. třída Markéta Drážková
  • 7. třída Petr Málek
  • 8. třída Martin Janouš
  • 9. třída Markéta Vinšová

Předseda Žákovské rady: Martin Janouš

Zapisovatelka: Anna Olišarová

Učitelé-konzultanti: Olga Mládková, Petr Dymák


Adopce na dálku

Rozhodnutí

Nápad adoptovat dítě z některé africké země zazněl ve škole již před časem. V roce 2010 padlo definitivní rozhodnutí a v roce 2011 byla celá akce dotažena do konce. Odpovědnost za její organizaci převzal Žákovský parlament. Návrh prošel anketou mezi žáky a ti si také vybrali, jaké dítě by chtěli adoptovat. Nejvíce dětí si přálo adopci dívky z Afriky. Projekt probíhal na naší škole do konce školního roku 2012/2013, kdy byl na základě smlouvy ukončen. Více se o projektu Adopce na dálku dozvíte např. na webové adrese www.novyhumanismus.cz

Adoptované dítě

Dívka, kterou naše škola adoptovala, se jmenuje Foulématou Diakité. Narodila se v roce 1998. V současnosti žije s celou rodinou v západoafrické Guineji ve městě Kankan. Její otec Kalil Diakité pracuje jako mechanik a matka Kadiatou Kaba je hospodyně. Její rodina pochází z Libérie, odkud však utekla před válkou do sousední Guineji. Přestože občanská válka v Libérii již skončila, chtějí rodiče s dětmi zůstat v Guineji. V rodné Libérii totiž o všechno přišli. Foulématou má ještě starší sestru a tři bratry (14, 12 a 6 let). Foulématou se učí průměrně. Podle přiloženého vysvědčení z roku 2010 byla 32. ze 44 dětí ve třídě. Příspěvek na adopci byl 6000 Kč ročně. Naše škola platila tento příspěvek ve 3 splátkách po 2000 Kč. Na této částce se vždy skládaly děti se zaměstnanci školy. Z těchto peněz bylo hrazeno školné, učební pomůcky a povinná školní uniforma. V dubnu 2012 jsme od Foulématou dostali krátký děkovný dopis, jehož originál si můžete přečíst zde. Překlad je k dispozici zde a kopie jejího vysvědčení je zde.

ADOPCE NA DÁLKUADOPCE NA DÁLKU

ADOPCE NA DÁLKUADOPCE NA DÁLKU

O projektu Adopce na dálku

Projekt adopce na dálku je zaměřen na pomoc dětem, které se nacházejí v podmínkách úplné chudoby. Cílem je především zprostředkovat přístup ke vzdělání. Děti, jejichž rodiče nebo opatrovníci si nemohou dovolit hradit školné a výdaje spojené s výukou, nadále žijí se svojí rodinou v Africe, ale "adoptivní rodič" z Evropy, což může být jednotlivec, skupina lidí, rodina, škola, organizace nebo firma, mu hradí školné, všechny učební pomůcky a povinnou školní uniformu. Zasíláním finanční částky na tyto výdaje mu tak pomůže dosáhnout alespoň minima životních podmínek, jaké mají ostatní děti jinde ve světě. Peníze se neposílají rodině dítěte, ale přímo škole nebo organizátorům v místě, kteří dětem nakoupí vše potřebné, zařídí zápis do nejvhodnější školy v okolí, zaplatí za ně školné a spolupracují s rodinou dítěte. Po obdržení darovací smlouvy dostává každý „adoptivní rodič“ Certifikát o adopci s fotkou "svého" dítěte. "Adoptivní rodina" je pak pravidelně informována o tom, jak si dítě vede ve škole, mohou si vyměňovat fotografie nebo si dopisovat. Je možné popřípadě dítě i navštívit. Minimální období, na které je dítě možné adoptovat, je 12 měsíců. 

Adopce afrických dětí – projekt pomoci na dálku – je mnohem víc než jen jednoduchá ekonomická výpomoc, neboť vytváří pouto solidarity, porozumění a vzájemné náklonnosti mezi různými národy a různými kulturami.

Příspěvek na adopci dítěte v Guineji, odkud pochází také dívka, kterou adoptovala naše škola, je 6000 Kč ročně (ZŠ – 1.-6.třída), 7500 Kč (College – 7.-10.třída) a 9000 Kč (SŠ). 

"Adoptované“ dítě může nastoupit do školy zpravidla na začátku trimestru – tedy v říjnu, v lednu a výjimečně v dubnu. 

O Guineji

Guinea je republika ležící na západním pobřeží Afriky u Atlantského oceánu. Hlavní město se jmenuje Conakry a v celé zemi žije asi 9,5 miliónů obyvatel. Rozloha Guineje je zhruba 245 000 km², což je asi 3x více než má naše republika. Až do roku 1958 byla francouzskou kolonií. Guneia byla první francouzskou kolonií, která vyhlásila nezávislost na své mateřské zemi. Po odchodu kolonizátorů však byla zastavena pomoc z Francie a země se začala zmítat v hospodářských problémech doprovázených diktátorským způsobem vlády. V současné době zde vládne vojenská junta.

Oficiálním jazykem je francouzština, ale mluví se zde i dalšími kmenovými jazyky. Jako národ se Guinejci dělí do několika kmenů, z nichž jsou nejvýznamnější Fulbové, Malinkové a Súsové. Většina obyvatel vyznává islám a asi 60 % z nich nemá žádné vzdělání. 

Guinea leží v tropickém a rovníkovém klimatu. Nejteplejším měsícem je duben, kdy teplota dosahuje kolem 27 °C, nejchladnějším naopak srpen s 20 °C. Většina území je zalesněna (58 %), obdělávají se asi jen 4% rozlohy země. Nejvíce lidí zde pracuje jako zemědělci. Guinea je celkově chudý zemědělský stát. 

Školství v Guineji

Guinea do jisté míry kopíruje školský systém, který tam zavedli Francouzi za kolonialismu. Oficiálním jazykem je zde francouzština. V Guineji jsou 4 skupiny kmenů a každý kmen má svůj jazyk. Děti mluví svým mateřským jazykem, francouzštinu se začínají učit až v mateřské školce nebo při nástupu na ZŠ. Gramotnost v Guineji je velice nízká: číst a psát umí 35,9% osob starších 15 let (49,9% mužů a jen 21,9% žen).

V Guineji existuje státní a soukromé školství. Ze zákona vyplývá povinná školní docházka, ale ta je za současné situace nemožná a nikdo ji nekontroluje. Školy nemohou kapacitně zajistit místo pro všechny děti.

Ve státních školách, kde se školné neplatí, může být až 150 dětí ve třídě, takže výuka je značně neefektivní. Proto tam, kde je to možné, se „adoptované“ děti umísťují v soukromých školách, kde se školné platí. Ve třídě je méně dětí a děti mají šanci se něco naučit. Další důvod, proč děti nechodí do školy je ten, že dítě musí mít ve škole uniformu a pomůcky, bez nichž nelze chodit do školy. Na tyto věci ale mnozí rodiče nemají peníze, takže dítě do školy nepošlou.

Vybavení škol i úroveň školství připomíná situaci našich praprababiček. Školy jsou vybaveny dřevěnými lavicemi, tabulí, stolem a židlí pro učitele. Nelze srovnávat znalosti dítěte u nás např. ve 3. třídě s dítětem, které chodí do 3. třídy v Guineji. Je zde absolutní nedostatek didaktických školních pomůcek. Školy jsou nebarevné s malými okny a vysokými teplotami uvnitř.

Každá škola má vlastní uniformy, jejichž barevnou kombinaci si určuje. Může se zdát, že v zemi jakou je Guinea, je to zbytečný luxus pořizovat dětem uniformy. Avšak kromě toho, že jasně informují okolí, že dítě dochází do konkrétní školy, mají pro dítě i jakousi bezpečnostní funkci. U dítěte, které nosí uniformu je jasné, že pravidelně dochází do školy, kde je registrováno a spíše se po něm bude někdo shánět, pokud se mu něco stane, než po dítěti, které uniformu nemá a je tedy pravděpodobné, že žije na např. ulici. Nezanedbatelné je i to, že nová uniforma zajišťuje dětem z programu alespoň jedno až tři nové oblečení ročně. Drahá uniforma je jinak další překážkou ke vzdělání dítěte, protože většina rodin nemá prostředky na její pořízení.

Systém školství v Guineji

Děti chodí do školy již od 3 let, kdy začíná něco na způsob naší mateřské školky, avšak je to součást ZŠ a v tomto duchu tam děti tráví i čas. Mateřská školka je spíše škola (děti sedí v lavicích, nehrají si s hračkami jako u nás…). Dále pak od 6 let pokračují 1. až 6. třídou na ZŠ a pak 7. až 10. třídou na college. Velmi často však věk dětí v dané třídě neodpovídá z důvodů přerušování školní docházky z nejrůznějších důvodů a nuceného opakování jednotlivých tříd. Běžně narazíte na 12letého kluka třeba ve třetí třídě. 

  • 1-3 roky mateřská školka – učí se mluvit francouzsky (každé etnikum má svůj vlastní jazyk – susu, fulbština, malinké, atd.) 
  • 6 let základní škola 
  • 4 roky "college" 
  • 3-4 roky střední škola nebo učební obor
  • univerzita 

Školní rok začíná v říjnu a končí v červnu.

Školní rok na základní škole má 3 trimestry : 

  • 1. trimestr – říjen, listopad, prosinec
  • 2. trimestr – leden, únor, březen
  • 3. trimestr – duben, květen, červen

Prázdniny mají děti od 23.12. do 3.1. (vánoční), 1.4. – 13.4. (velikonoční) a v červenci, srpnu a září (v období dešťů).

Výuka a předměty

Výuka probíhá ve francouzštině. Vyučovací předměty se mohou lišit, ale základní na nižším stupni jsou: francouzština (mluva, čtení, psaní, přednes), matematika, občanská nauka, zpěv, senzorická cvičení, praktické práce,…

Informace o předmětech

  • čtení - 1.-6. třída - žák čte nahlas z nějaké knihy a učitel vysvětlí, přeloží nejasné věci do mateřského jazyka atd.
  • mluva - 1.-2. třída - učí se vyjadřovat se francouzsky
  • psaní - 1.-4. třída - do 2. třídy píšou děti křídou na tabulky, od 3. třídy píšou do sešitu, psací potřeby jsou velice drahé, na vesnicích někdy mohou ze začátku místo na tabulky jen kreslit klacíkem na zem do hlíny
  • matematika - 1. - 6. třída - sčítání a odečítání (1+1, 3-2….do 2. třídy; násobilka 21:7, 13x5….3.-4. třída…)
  • senzorická cvičení - učí se poznávat věci, pojmenovávat je, poznávat barvy, materiál a k čemu věci slouží…např. Co to je? To je svíčka. Jakou má barvu? Bílou. Z čeho je? Z vosku. 
  • přednes a zpěv - děti jsou velice muzikální, slouží k opakování a rozvoji paměti
  • kreslení - 1. - 6. třída - prvňáčci se učí kreslit např. banán, pomeranč….ve 3.-4. třídě postavu….

Závěrečné zkoušky a vysvědčení

Dítě je hodnoceno po ukončení každého trimestru. Známkování je bodové od 1 do 10, na vyšším stupni do 20, přičemž 1 je nejhorší a 10 (nebo 20) nejlepší. Pokud žák nedosáhl potřebného průměru 4 ze všech předmětů, nepostupuje do další třídy a musí ji opakovat (někdy se však průměr v různých školách nepatrně liší). Obvykle se uvádí také pořadí žáka ve třídě a celkový počet žáků ve třídě. Na konci každého trimestru se dělají testy a zkoušky. Ne pokaždé však škola vystavuje vysvědčení. Většinou je to na vyžádání koordinátorů a ve státních školách vystavují vysvědčení často jen jednou a to na konci roku. Prospěch žáka je veden v žákovské knížce. Některé školy dávají na jedno vysvědčení záznamy výsledků ze všech tří trimestrů, kdy je postupně dovyplňují do příslušných kolonek formuláře vysvědčení. Jiné školy mají na každý trimestr vysvědčení zvlášť. Nepoužívají se jednotné formuláře vysvědčení, každá škola má svůj vlastní. Nejdůležitější jsou pak závěrečné zkoušky na konci 6. třídy, podle kterých je dítě přijato na college. Děti, které jsou v 6. třídě nedostávají na konci III. trimestru vysvědčení, ale tzv. atestaci (potvrzení o přijetí na college).