Menu
ZŠ Trhový Štěpánov
Základní škola Trhový Štěpánov

Historie

Z historie školství v Trhovém Štěpánově

Počátky vzdělávání ve Štěpánově jsou datovány již do 13. století. Tehdy podle školní kroniky, která se odvolává na listinu ve štěpánovském městském archivu, vyučoval ve Štěpánově a v nedalekých Dubějovicích bakalář pražské univerzity Baltasar psaní a počty. Jakási první škola zde byla zřejmě na faře a zaměřovala se na výchovu duchovních. První školní budova byla postavena u kostelní zdi starého opevněného kostela. Byla v ní učebna, malý byt pro učitele a také chlév a malá stodola. Příjem učitele byl však nízký, a tak si musel přivydělávat. Obdělával kousek svého pole a vykonával různé církevní funkce, např. hrál v kostele na varhany nebo pomáhal faráři při pohřbech a svatbách. O vzdělávání místních obyvatel se v 15. a 16. století neví nic určitého. Před třicetiletou válkou ale nebyla úroveň základního vzdělání až tak nízká. Prameny v archivu, které obsahují zápisy o smlouvách, zápisy poslední vůle apod., dosvědčují, že někteří zdejší obyvatelé v 15. a 16. století uměli číst, psát a počítat. V této době mělo město právo soudní, popravní a mělo svého primase. 

K ruce purkmistrovi a konšelům byl radní písař, který byl zcela jistě učitelem dětí. Vzdělanost mezi lidmi však zdaleka nebyla samozřejmostí. V době pobělohorské se zde mluvilo hlavně německy a psát uměl málokdo. Kronika uvádí, že většina obyvatel Štěpánova se neumí podepsat a místo podpisu dělá tři křížky. Další zmínka o vzdělávání ve Štěpánově je z roku 1687, kdy štěpánovský statek koupila hraběnka z Weissenwolfu, paní na Vlašimi, která ponechala v zámku jednu místnost jako „učírnu“, v níž vyučoval městský písař František Křeček psaní a čtení. Další informace o zdejším školství jsou z roku 1745. V tomto roce zakoupil Karel Josef z Auerspergu dům čp. 111 pro výuku a jako učitel zde byl jmenován František Káčer.

V 18. století v době osvícenských reforem Marie Terezie a Josefa II., jejichž součástí bylo také zavedení povinné školní docházky, většina dětí školu nenavštěvovala. Např. roku 1789 bylo ve škole ve Štěpánově zapsáno 139 dětí, ale do školy jich chodilo pouze 57. V této době zde byla tzv. triviální škola, kde se děti učily vedle náboženství trivium (čtení, psaní a počítání).

Až do roku 1838 byla škola ve Štěpánově jednotřídní a o vyučování dětí se dělil farní učitel se svým pomocníkem. Chalupa používaná pro účely školy byla ale před rozpadnutím, a proto byly ve 30. letech 19. století najaty pro děti chodící do školy soukromé místnosti. Ani ty však nebyly zcela vyhovující. V roce 1838 byla proto postavena vedle stávající školy, nákladem patrona zdejší farní školy knížete Karla z Auerspergu, patrová školní budova čp. 112. V přízemí měl učitel malý byt a chlívek pro dobytek, nahoře byly zřízeny dvě místnosti pro vyučování, jeden kabinet a malý pokojík pro podučitele. Učitel měl k bytu ještě zahradu (117 sáhů) a pole (117 sáhů). Stavitelé této školní budovy však nebrali ohled na účelnost stavby, a tak byla postavena jednopatrová stavba s okny na sever a záchody na jih. Zápach ze záchodů a od učitelových kraviček tak musel být často téměř nesnesitelný. I přes tyto uvedené nedostatky znamenala tato budova velký pokrok. Jako první učitel v nové školní budově je uváděn J. Tomaides. 

Počet dětí ve 2. polovině 19. století rychle stoupal, a proto byla škola postupně rozšířena až na pětitřídní, takže jedna třída musela být umístěna v pronajatých prostorách v domě Jana Hospergra čp. 179. V této době se na obecné škole vyučovaly následující předměty: náboženství, čtení, psaní, počítání, český jazyk, dějepis, přírodopis, zeměpis, kreslení, zpěv, ruční ženské práce a tělesná výchova (povinná byla pouze pro chlapce). Roku 1883 se začalo s výukou druhého zemského jazyka, tedy němčiny. V tomto období se učitelstvo velmi rychle střídalo. Podučitelé se stávali učiteli nebo byli učitelé ustanoveni okresní školní radou. Z učitelů na přelomu 19. a 20. století uveďme např. Josefa Tišlera, Bohumíra Křečana nebo Josefa Mánka. 

Dětí povinných školní docházkou přibývalo. Dnes je pro nás těžko představitelné, že na přelomu 19. a 20. století bylo v této malé škole v pěti třídách i přes 400 dětí. Škola postavená roku 1838 nebyla proto dostačující. Děti se tísnily v tmavých kamenných místnostech. Škola neměla potřebné prostory pro žáky i učitele, chyběla studna, tělocvična nebo hřiště. Školní úřady již koncem 19. století naléhaly, aby místní školní rada zjednala nápravu. Mluvilo se o přestavbě školy, starosta dokonce zvažoval stavbu nové školní budovy na náměstí. Někteří členové místní školní rady však nebyli této myšlence příznivě nakloněni. Zalekli se především velkých nákladů. Zatímco pro školu pochopení chybělo, zřízení výčepu bylo povoleno. V místní kronice se o tom píše: „Hlasuje se, aby čísla 7 bylo použito pro šenk, a ne pro školu“. Stále se vyjednávalo a také odkládalo a škola chátrala čím dál tím víc. Jednání o nové škole také brzdily přiškolené obce, které se obávaly velkých nákladů. A tak se více než 400 dětí (maximem bylo 436 žáků ve školním roce 1908-1909) ze Štěpánova a přiškolených obcí na počátku 20. století stále tísnilo v nevyhovujících místnostech staré budovy. 

Roku 1910 byl po stížnostech učitelského sboru, že už nemůže převzít osobní zodpovědnost za bezpečnost dětí, předložen návrh na stavbu nové školní budovy. Její rozpočet činil 64 000 korun. Všechny přiškolené obce kromě Chlumu proti tomu však protestovaly, protože se jim náklady zdály příliš vysoké. Stavba se tak odložila a děti chodily dále do chatrné budovy. 

Roku 1911 byla škola v tak zchátralém stavu, že hrozilo nebezpečí úrazu, a proto se přistoupilo alespoň k přestavbě školní budovy. Krátce po začátku přestavby dokonce došlo k sesutí části původní stavby. Budova byla upravena nákladem 26 tisíc korun. Záchody byly opraveny, schodiště rozšířeno, dále byla přistavěna jedna místnost, z bývalého chléva a bytu byly zřízeny učebny a učitelský byt byl zvětšen. Plány připravil místní stavitel Jan Letáček a stavbu provedl stavitel Jindřich Neubauer z Vlašimi. Rekonstruovaná školní budova byla odevzdána do užívání 1. října téhož roku malou slavností. Před první světovou válkou měl Trhový Štěpánov pětitřídní obecnou školu.

Válka zasáhla také školu. Z důvodu odchodu některých učitelů na frontu a následného nedostatku vyučujících byla výuka omezována nebo bylo zaváděno střídavé dopolední 
a odpolední vyučování. Děti sbíraly pro skomírající hospodářství a pro potřeby armády papír, kovy, staré oblečení, kaštany nebo i byliny na čaj pro vojáky. Ve štěpánovské škole byly dokonce zabaveny zvonek a hromosvod. Výuka byla poznamenána nařízeními vídeňské vlády. Byly odstraněny „závadné knihy“ a učitelům bylo nařízeno, aby dětem vštěpovali „rakouské vlastenectví“. 

Po konci války a vzniku samostatného československého státu se začalo uvažovat o zřízení měšťanské školy. Přání Štěpánovských se stalo skutečností roku 1923, kdy byla otevřena dvoutřídní měšťanská škola. Stávající obecná škola se zredukovala na čtyřtřídní a obě školy byly spojeny pod jednu správu. Prvním ředitelem nové školy byl Stanislav Krejsa. Zájem žáků o studium na „měšťance“ byl takový, že hned v prvním roce musela být podána žádost o zřízení pobočky při prvním ročníku. Měšťanská škola byla umístněna v budově obecné školy čp. 112 a obecná škola se přestěhovala do budovy bývalého zkonfiskovaného velkostatku ve dvoře čp. 26. Dům byl sice nákladně opraven, nevyhovoval však 
po hygienické stránce.

Ve školním roce 1924-1925 byla „měšťanka“ rozšířena na trojtřídní. Dlouhodobá snaha o otevření čtvrté třídy byla korunována úspěchem až za druhé světové války. Měšťanská škola v Trhovém Štěpánově byla smíšená, navštěvovali ji společně chlapci a dívky. V některých letech byl zapsán zvláště v 1. nebo 2. třídě měšťanské školy velký počet dětí, a proto zemská školní rada opakovaně povolila zřízení pobočky u těchto tříd (jako dnešní A,B…). Tyto pobočky byly vždy rozdělené na chlapecké a dívčí. V meziválečném období chodilo do obou škol přibližně 300-350 dětí. Měšťanskou školu navštěvovaly děti z Trhového Štěpánova, Lhoty, Soutic, Černýše, Kalné, Dubějovic, Sedmpán, Javorníka, Chlumu, Rataj, Tehova, Zdislavic, Dubovky, Střechova, Dalkovic a také z Kladrub.

Budova obecné školy v Sokolské ulici
Budova obecné školy v Sokolské ulici

Budova měšťanské školy v Dalkovické ulici
Budova měšťanské školy v Dalkovické ulici

Stav školních budov byl stále bezútěšný. A proto rozhodla místní školní rada na konci 30. let o stavbě zcela nové, moderní školní budovy. V roce 1938 zakoupila za 32 000 Kč od místního Sokola hřiště s přilehlým polem o výměře 96 arů. Ještě téhož roku bylo místo schváleno příslušnou komisí jako vhodné ke stavbě školy. Náklady na stavbu nové budovy připadly z třetiny na stát, z třetiny na okres a z třetiny na školní újezd. Na Trhový Štěpánov připadlo asi 9  veškerého nákladu. Ve věci stavby nové školní budovy se velmi angažoval Karel Kolman, ředitel štěpánovské školy před druhou světovou válkou, během ní i po jejím skončení. Příchod Němců a vypuknutí druhé světové války však vybudování školy znemožnily.

Válka významně poznamenala školní život. Děti měly více hodin němčiny než češtiny, učily se německou hymnu, musely pro Němce sbírat papír, kovy, staré oblečení apod., ze školy byly odstraněny všechny obrazy připomínající slavnou českou minulost a nahrazeny fotografiemi německých vůdců a fotografiemi německých měst a krajin. Byla omezena výuka zeměpisu a dějepisu, školní kronika byla zapečetěna a uložena ve škole. Od školního roku 1940-1941 musela být vedena nová kronika podle představ okupantů. Tuto kroniku zničil po válce ředitel školy Karel Kolman. Dochovaly se z ní pouze výpisky v kronice měšťanské školy. Na samém konci války byli v budově měšťanské školy ubytováni nejprve od března do počátku května 1945 němečtí uprchlíci, kteří utíkali z území osvobozených sovětskou armádou, a v květnu zabrala obě školy pro svoje potřeby Rudá armáda, která osvobodila zdejší kraj.

Konec trápení spojeného s válkou přinesla až porážka nacistického Německa roku 1945. Svobodně dýchat mohli lidé však pouze necelé tři roky. Ovládnutí Československa komunisty v roce 1948 znamenalo zásadní změny v životě lidí a také ve školství. Ale to už je zase jiná kapitola. 

Po válce byla opět otevřena otázka stavby nové školy. Vedení obce v čele s Josefem Tomaidesem starším učinilo všechny důležité kroky a nová moderní škola se začala stavět podle plánů štěpánovského rodáka Ing. Františka Vlasáka roku 1947. Dokončena byla o čtyři roky později. Stavba budovy stála více než 16 mil. Kčs. Poprvé od roku 1838 tak mohla začít výuka v prostorách vyhovujících jak po stránce kapacitní a prostorové, tak po stránce technické vybavenosti (kabinety, specializované učebny). Rokem 1951 tak začala zcela nová kapitola v dějinách štěpánovského školství.

Slavnostní otevření školní budovy v roce 1951Slavnostní otevření školní budovy v roce 1951
Slavnostní otevření školní budovy v roce 1951
Slavnostní otevření školní budovy v roce 1951
Slavnostní otevření školní budovy v roce 1951

V jedné budově tehdy fungovaly společně mateřská škola, národní a střední škola (školská reforma r. 1948 zrušila měšťanské školy a nahradila je školami středními, které odpovídaly dnešnímu druhému stupni základních škol). Ještě v témže roce byla spojena národní a střední škola a byla vytvořena jednotná devítiletá škola. Další školní reforma v roce 1953 zkrátila povinnou školní docházku na osm let. Později byla délka povinné školní docházky ještě několikrát měněna, naposledy ve školním roce 1996-1997, kdy byla opět zavedena 9. třída. Mateřská škola byla r. 1956 oddělena od správy školy, nadále však působila v suterénu školní budovy. V roce 1978 se mateřská škola přestěhovala do zcela nové budovy v sousedství školy. Školní družina byla zřízena roku 1958 a školní jídelna začala fungovat zhruba dva měsíce po otevření školy. 

Proměny podoby školní budovy
Proměny podoby školní budovy
Proměny podoby školní budovy
Proměny podoby školní budovy
Proměny podoby školní budovy

Prvním ředitelem byl jmenován Bohuš Boubelík. Po něm tuto funkci vykonávali František Kráčmera, Josef Bárta, Jiří Hejl, Josef Malý a Josef Kokta. V současnosti stojí v čele školy Květa Kuželová.
V prvním roce existence měla škola 286 žáků. Později jejich počet stoupal a v některých letech přesáhl 300 dětí. Někdy bylo ve třídách i okolo 40 žáků. Bylo to také dáno uzavíráním malotřídních škol v okolních obcích. V 60. letech byla uzavřena škola v Javorníce a ve Střechově a v 70. letech školy v Keblově, v Hulicích, v Souticích a v Tehově. Počet dětí začal klesat v 90. letech minulého století a tento trend pokračuje až dodnes. 

Školní budova prošla během let mnoha úpravami a vylepšeními, několikrát také byla poškozena nepříznivým počasím. V průběhu let byly vybudovány a zařízeny moderní učebny chemie a fyziky, jazyková učebna a učebna výpočetní techniky. Byl vyasfaltován školní dvůr, na něm bylo zřízeno hřiště, které bylo později pokryto umělým trávníkem. Ve školním roce 1999-2000 byla uvedena do provozu plynová kotelna. Modernizací prošla školní tělocvična, a to především v posledních letech. Nejviditelnější změnou je nová barva omítky, zateplení větší části budovy a nová okna.

Škola nebyla nikdy izolována od okolního světa a vždy se jí dotýkalo dění ve společnosti. Asi nejvíce to bylo znát v období 40 let komunistické diktatury. Po Únoru 1948 se výrazně pozměnily výchovně-vzdělávací cíle školy. Pravidelné oslavy výročí VŘSR, Vítězného února, narození či úmrtí významných komunistických politiků, Měsíc československo-sovětského přátelství, pionýrská organizace, spartakiáda, mičurinský kroužek mladých přírodovědců, to všechno si pamatují alespoň z části školních let ještě dnešní třicátníci. Zaměření výchovy a vzdělávání bylo tehdy poplatné své době, tedy budování socialismu. Vzdělávací proces byl v této době jednotný, vše bylo řízeno direktivně z jednoho centra, např. obsah učiva, datum pedagogické rady, branné prvky ve výuce, povinné nástěnky k výročí atd. Při listování školními kronikami je patrné, že především v 70. a 80. letech si byly jednotlivé školní roky podobné jako vejce vejci. Zahájení, inspekce, pionýrská organizace, plavecký a lyžařský výcvik, úspěchy v soutěžích, pedagogické rady, oslavy výročí, politické události, vysvědčení a příští rok to samé znova.

Zlom přišel v roce 1989. Události po sametové revoluci byly důvodem rozsáhlých změn ve společnosti i ve školství. Ve škole to znamenalo personální změny ve vedení a období nejednotné školy. Existovalo několik vzdělávacích programů, stovky učebnic a také tisíce názorů na to, jak co nejlépe vyučovat a vychovávat. Ministři školství se střídali někdy jako na běžícím pásu a s nimi také návrhy na reformu školství. Podle zatím posledního reformního zákona vypracovala naše škola vlastní školní vzdělávací plán s názvem „ZŠ TŠ – Škola pro život“, podle něhož se vyučuje ve všech třídách.
Od 1. ledna 2003 má škola vlastní právní subjektivitu.

Přehled nejdůležitějších událostí z historie školy od roku 1951

1951/52 – zahájení výuky v nové školní budově, 30.9. 1951 slavnostní otevření nové budovy školy, prvním ředitelem Bohouš Boubelík, 1.9. 1951 zřízena mateřská škola s celodenní péčí, 5.12. 1951 spojena národní a měšťanská škola a vytvořena jednotná devítiletá škola, první na vlašimském okrese, žáci nacvičili pod vedením učitele J. Šestáka představení „Stříbrné kopýtko“

1952/53 – zákonem ze dne 24.4. 1953 o školské soustavě se zkrátila školní docházka na 8 let, přiškolena škola v Dubějovicích, žáci nacvičili pod vedením učitele J. Šestáka představení „Sněhová královna“, učitelé nacvičili ochotnické představení „Noc na Karlštejně“

1953/54 – novým ředitelem ustanoven František Kráčmera, škola přeměněna na typ 8leté střední školy, docházka do školy ustanovena do 14 let, žáci nacvičili pod vedením učitele J. Šestáka představení „Čtverák Hastrman“

1954/55 – žáci nacvičili pod vedením učitele J. Šestáka divadelní představení „Princezna pampeliška“, poškození budovy vichřicí (po několik měsíců odtržena střecha nad přední částí budovy)

1955/56 – úprava školního dvora, žáci vystoupili pod vedením učitele J. Šestáka s představením „Jednou ranou tři sta zabil“

1956/57 – novým ředitelem jmenován Josef Bárta, mateřská škola oddělena od správy Osmileté střední školy a stala se samostatnou, byla umístěna v suterénu dnešní základní školy, žáci nacvičili pod vedením učitele J. Šestáka představení „Sůl nad zlato“

1957/58 – dva žáci pozváni na setkání s prezidentem republiky do Lán

1958/59 – zřízena družina mládeže, žáci nacvičili a předvedli představení „Jak květinky přezimovaly“

1959/60 – v rámci postupného přechodu na devítiletou školu zaveden 9. ročník, ve škole zřízena samoobsluha pro nákup školních potřeb
1960/61 – škola opět devítiletá, zlepšení dopravy přespolních dětí zahájením provozu linky Vlašim-Trhový Štěpánov-Střechov, školní pomůcky a učebnice rozdávány dětem zdarma, škola vyhodnocena mezi čtyřmi nejlepšími školami na okrese, žáci nacvičili pod vedením učitelky M. Dvorské představení „Čaroděj Marlesto“

1961/62 – mateřská škola přestěhována do bytu, který přísluší ke škole, zemřel učitel Karel Kolman, bývalý ředitel školy, vichřice opět poničila část plechové střechy

1962/63 – zrušena škola ve Střechově

1963/64 – v Trhovém Štěpánově zřízeno středisko pro školení učitelů 1.-5. ročníku
1964/65 – dva žáci pozváni na setkání s prezidentem republiky na Pražském hradě, žáci pod vedením učitelky M. Kadlecové secvičili a zahráli představení „Jak mráz čaroval“

1965/66 – v 1. patře zřízena pracovna fyziky

1966/67 – novým ředitelem školy ustaven Jiří Hejl, ve školní jídelně pro děti připravovány svačiny

1967/68 – při škole zřízena pobočka LŠU ve Vlašimi

1969/70 – ředitelem zvolen Josef Malý

Fotografie tříd a učitelských sborů z 50. a 60. let

Fotografie tříd a učitelských sborů z 50. a 60. let
Fotografie tříd a učitelských sborů z 50. a 60. let
Fotografie tříd a učitelských sborů z 50. a 60. let
Fotografie tříd a učitelských sborů z 50. a 60. let

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1971/72 – v 6. ročníku zaveden nový předmět – branná výchova

1972/73 – upravena žákovská knihovna

1973/74 – zaveden nový klasifikační řád

1976/77 – změna učebních osnov ve všech předmětech, zavedení množin v matematice

1977/78 – uzavřena malotřídní škola v Souticích – přechod žáků do Trhového Štěpánova

1978/79 – uzavřena malotřídní škola v Hulicích a v Tehově – přechod žáků do Trhového Štěpánova a do Zruče nad Sázavou, otevřena nová dvoutřídní mateřská škola, prostory uvolněné mateřskou školkou upraveny na třídu, provedena adaptace školní jídelny

1980/81 – poprvé uskutečněn plavecký výcvik v Praze – Hostivaři

1982/83 – vyasfaltován školní dvůr

1983/84 – základní škola opět osmiletá, v pracovně fyziky vybudována automatika na zatemňování, spouštění televizoru a promítacích přístroj

1984/85 – název školy změněn na Základní škola

1985/86 – počátek činnosti Klubu mladých diváků, vybudována pracovna zeměpisu – automatizace

1986/87 – vybudována pracovna chemie, návštěva sovětských válečných veteránů, kteří osvobozovali ke konci druhé světové války okolí Štěpánova

1987/88 – poprvé prováděn plavecký výcvik ve Vlašimi

1988/89 – opravena část střechy

1989/90 – celý rok poznamenán politickými a vnitroškolními událostmi

Fotografie tříd a učitelských sborů ze 70. a 80. let

Fotografie tříd a učitelských sborů z 70. a 80. let

Fotografie tříd a učitelských sborů z 70. a 80. let
Fotografie tříd a učitelských sborů z 70. a 80. let
Fotografie tříd a učitelských sborů z 70. a 80. let

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1990/91 – novým ředitelem zvolen Mgr. Josef Kokta, poprvé školou organizována předtaneční výchova pro žáky 8. tříd

1991/92 – oslava 40. výročí existence školy

1993/94 – ZŠ v Trhovém Štěpánově je první školou na okrese, kde se v 1. třídě začalo vyučovat dle projektu „Obecná škola – škola hrou“

1994/95 – vybudována učebna jazyků

1995/96 – přechod na povinnou devítiletou školní docházku, zřízena učebna informatiky, den otevřených dveří

1998/99 – vítězství týmu učitelů v 8. ročníku Podblanického poháru učitelů v odbíjené

1999/00 – kolaudace plynové kotelny

2000/01 – zavedení internetu, ustavení Rady školy

2001/02 – oslava 50 let od založení školy, návštěva předsedy Poslanecké sněmovny Václava Klause ve škole, při této příležitosti ve škole odhalena pamětní deska učitele Karla Kolmana

2002/03 – od 1.1. 2003 je škola samostatným právním subjektem, jehož zřizovatelem je město Trhový
Štěpánov, Lucie Früblingová z 9. třídy vyhrála celostátní kolo Dějepisné olympiády

2003/04 – položení nového umělého travnatého povrchu na asfaltovém hřišti v sousedství školy

2005/06 – výměna oken na jižní straně budovy školy

2006/07 – v prostorách školy začala působit ZUŠ Zruč nad Sázavou

2007/08 – výuka se v 1. a 6. třídě začala řídit podle nového Školního vzdělávacího programu

2008/09 – dosavadní Sdružení rodičů, přátel a dětí školy (SRPDŠ) přejmenováno na Unii rodičů

2009/10 – novou ředitelkou školy se stala Mgr. Květa Kuželová, celková rekonstrukce školy (dokončení výměny oken, zateplení větší části budovy)

2010/11 – vznik nového sportovního areálu na místě bývalé školní zahrady (vybudován Městským úřadem Trhový Štěpánov za přispění Středočeského kraje), oprava vchodu do školy (financoval MěÚ Trhový Štěpánov) 

2011/12 – oslava 60. výročí existence školy, ve všech třídách se vyučuje podle školního vzdělávacího plánu „ZŠ TŠ – Škola pro život“

Fotografie tříd a učitelských sborů z 90. let 20. století a z počátku 21. století

Fotografie tříd a učitelských sborů
Fotografie tříd a učitelských sborů
Fotografie tříd a učitelských sborů
Fotografie tříd a učitelských sborů

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Škola za dobu své existence vychovala a vzdělala bezpočet žáků, kteří si dovedli najít pevné místo ve svém dalším životě. Řada z nich se do školy vrací, každý rád vzpomíná na školní léta a pro učitele je to důkazem, že ZŠ TŠ je místo, na které se nezapomíná.